Společný prostor pro blahodárnou změnu...

Návrat do Ráje

5. září 2015 v 16:08 | Akja |  cestou ke změně
V průběhu transformace se dostáváme do stavu, kde se nacházel Budha a jenž ho pojmenoval Satori. Je to nepřetržitá radost a soustavný pocit přílivu lásky. Zbavujeme se všech přednastavení v mysli, všeho posuzování a přijímáme den, jako když jsme všechny situace v něm, vytvořili sami. Naše tělo reaguje svými jemnějšími pocity. Již nám není nic skryté, nic odepřené, nic nežádoucí. Jsme všichni spojeni v lásce.

Jak si vlastně představujeme biblický Ráj? Každý máme svoji vlastní představu Ráje, ale bytí v něm, by zřejmě všichni rádi pocítili jako Satori. Ze spousty příběhů se dozvídáme, že se lidé v celém Vesmíru nudili, při žití v míru a v lásce. Proto vymýšleli soutěžení, které přešlo v soupeření. Ale i souboje mají svoje hranice, neboť dosáhly takové míry, že je ohrožený vesmírný život sám a v tomhle bodě přichází transformace.


Transformace je návrat do Ráje. Jako vše, podle matematických fraktálů, můžeme přirovnat návrat k lidskému dechu a to k jeho polovině nádechu a tím právě procházíme. Vše je v kruhu, jako noc a den. Před svítáním je také do poslední chvíle tma a zrovna tak nyní zažíváme ještě spoustu těžkých situací, nežli zavládne nové uvědomění.

Představme si svůj Ráj. Co všechno by jsme si v něm ze současného bytí chtěli ponechat a co by tam vůbec být nemělo. Přechod ke změnám je tak zdlouhavý, že už ani nevíme, co by jsme si měli přát. Někteří z nás už svůj Ráj zažívají, ale někdo se v něm opět nudí a raději volí cestu zpět do duality, do kruhu soupeření a soubojů. Pro ně bude vytvořena jiná časová osa, kde můžou dále soutěžit do libosti. Pokuší se o to urychlovač částic v Long Islandu a zřejmě se jim to povede, jak už dokládají nálezy časových schrán na mnohých místech po světě.

Ten čas je také cyklický a vše se stále opakuje. Transformace nám dává příležitost, vymanit se z dimenze času. Některé bytosti to již zažili, ale když jsou tady s námi, tak neuspěly, přesto vědí, že jejich časová osa přijde opět do současného žití a posílají si sami sobě a svým blízkým vzkazy, jak se mají nyní rozhodnout, ale myslí si, že je to pohádka, jako mnozí čtenáři tady a teď a vzkazy neposlouchají.

Zkusme si představit sami sebe ve Star Treku, jak spadáváme do stále stejné časové smyčky a chceme se z ní dostat ven na cestu domů. Jaké bychom si vytvořili stopy pro čas rozhodování? Jedna volba vede zpět do otroctví a jedna ven ke svobodě. Co by pro nás bylo tak zásadní a důležité, aby jsme tomu mohli věnovat pozornost? Co přetrvává celé věky? Věřím, že by se v časových schránách našel dopis milovanému člověku.

Tohle září prozáří všechny skryté kouty naší mysli a pomůže nám najít náš vzkaz. Rozhodnout se už musíme sami.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama