Společný prostor pro blahodárnou změnu...

Už jsme tam

18. dubna 2015 v 17:37 | Akja |  cestou ke změně
Stejně, jako si motýl zvyká na nová křídla, po podivném stádiu kukly, tak i lidé si zkoušejí nový stav bytí. Ke konci minulého století popsal tenhle stav přechodu do nového života Stuart Wilde. Přesně zaznemanal, jak nejdříve velkou rychlostí začneme do sebe nasávat informace o našem probuzení, potom se zpomalíme na jednom takovém místě, které nazval - Pláň bezútěšnosti a pokud ho zvládneme přejít, bez obratu zpět, opět začneme postupovat. Další výstup už je pomalejší a rozvážnější a na jeho konci jsou ještě schody. Každý schod nám trvá ještě další roky překonat, ale na konci nás čeká brána do nové skutečnosti.

Nyní už je většina prvních duchovních hledačů v té bráně, ale po tak dlouhé cestě se opět zastavujeme a zvykáme si na její energii. Už všechno víme, všechno cítíme, všechno vnímáme. A přesto tady stojíme na prahu brány a rozhodujeme se, co dál. Malinko se posuneme vpřed a zase se stáhneme zpět. Ohlížíme se ještě na poslední spáče a házíme jim záchranná lana. Rozhodujeme o jejich dalším osudu.

Celou tu dlouhou cestu jsme ušli sami a nyní čekáme slavobránu a velké vřelé přijetí. A to je právě další podivnost našeho vývoje. Jsme tu opět sami.

Pokud to společné vědomí nazýváme Bůh, zeptali jsme se ho někdy : " Bože, jak se máš? Jak se cítíš Ty? Jsi také sám? "
S některými lidmi máme mezi sebou skvělé vztahy, těšíme se ne ně, milujeme je a přesto, jsme na vše sami. A tohle je právě ten stav, kterým nyní procházíme a který řešíme.

Naučit se být sám se sebou, je další stupeň vývoje, před kterým se nedá uniknout. Ti, kteří sledují naši vývojovou cestu, nerozumí našim vztahům a vidí v nich velikou překážku na naší cestě. A co s tím uděláme my, lidé? To je otázka současných dnů. Odpověď hledáme v sobě a nejen pro sebe...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama